Pokud bych měla před někým smeknout za to, co všechno s přehledem a hlavně s úsměvem stíhá, učinila bych tak rozhodně před herečkou a zpěvačkou ZOROU JANDOVOU...

...Zanedlouho proběhne festival divadelní a jiné alternativy ...příští vlna/next wave... Bude zahájen operou Údolí suchých kostí Vladimíra Franze, ve které zpíváte. Jaká je vaše role?

To byla naprostá smršť, kdy jsem se musela během poměrně krátké chvíle, na mě, která se věnuju jinému žánru, uvést do operní kondice. Ani jsem se vlastně nestačila nadechnout. Hraju tam takovou potvornost, ale moc si to užívám. Máme i skvělé kritiky na všechny sólisty, to znamená dokonce i na mne. Ocenili, že jsem z toho netrčela pěvecky neumětelsky, ale moje role tam vnesla logicky i jinou barvu, za což jsem moc ráda. Samozřejmě mi pomohlo, že jsem operní zpěv vystudovala u paní profesorky Jaroslavy Halamové, i když v Údolí používám takový zvláštní mix. Všichni jsou skvělí, sbor, sólisti i dirigent a muzikanti. Jde o krásnou práci, ale na můj vkus příliš rychlou. Pro výtečný pocit bych potřebovala tuhle roli zkoušet rok. (směje se)

* Na představení mě zaujalo, že ačkoliv stojí na biblických základech, na scéně hrají nákupní vozíky a podobně. Jak se díváte na takové zpracování?

Mně se pojetí líbí, protože je o tom, jak nás šmelcuje konzum, jak máme chrámy v nákupních střediscích... Dřív se chodilo hromadně do kostela, teď chodí rodiny do nákupních center. Takže mně takové zpracování připadá naprosto v pořádku. Na představení byly i obě moje dcery, starší je osmnáct a mladší osm. A vlastně je zvláštní, že ho přijaly obě. Vyrůstají sice v divadelním prostředí, to je jasné, ale věkové hranici Esterky Údolí suchých kostí určitě určené není.

Zpět k výpisu