Ars Brunensis Chorus, Brno.Czech Republic

 
česky english deutsch
Ars Brunensis Chorus

Vladimír Franz: Einsteini nejsou (Opera by měla mít jednoduchý příběh, jaký mají akční filmy.)

Hospodářské noviny, 07.10.2009
Marie Reslová

Skladatel a malíř Vladimír Franz má dnes svůj den. V Informačním a kulturním centru Nosticova paláce v Praze na Malé Straně začíná výstava jeho obrazů z posledních pěti let nazvaná Capriccos 009 a v rámci festivalu příští vlna/next wave bude v kostele sv. Anny na Starém Městě uvedena pražská premiéra jeho opery-oratoria na starozákonní námět Údolí suchých kostí. Doktor práv, vysokoškolský profesor a šestinásobný laureát Ceny Alfréda Radoka za hudbu k divadelním inscenacím k jednomu ze svých velkých pláten říká: "Tam, kde byl kdysi venkovský dvůr, jsem za dva roky vybudoval zahradu. Kde byly dvoumetrové kopřivy, to dneska kvete od května až do zámrazu. Zrovna oměje a růže. Každé kopání a sázení znamenalo vyvalit balvany. Pod trávou na dvoře bylo něco neskutečného. Tak jsem si představoval, že tam někdy vykopu mrtvou selku."...

...HN: Silným obrazem je sám o sobě i název oratoria Udolí suchých kostí. Jak moc je pro provedení tohoto díla důležitá jeho vizuální stránka?

Snažil jsem se "Kosti" nastavit tak, aby v nich nějakým způsobem hrála. Ale zároveň tak, aby ta věc nebyla zničitelná, když zrovna nebude provedená v divadle. Sofokles taky neměl k dispozici tahy. V Brně, kde měly "Kosti" premiéru, ty tahy byly a z nich sjely nákupní vozíčky, což jsem taky nepovažoval za nic nezbytného. Jsem zvědavý, jak to dnes v kostele režisérka Linda Keprtová vyřeší.

HN: Rád chodíte na operu, neruší vás při tom obraz, který vidíte na jevišti?

Ničemu na scéně se nebráním, ale je pro mě důležité, aby to bylo v souřadnosti. Země, nebe... Aby to nebyly nějaké náhodné střípky, aby to bylo organické. Nemám rád náhodné vtipkování. S operou je to zvláštní. Když v ní někdo hledá telefon nebo chce jet autem, lidi se smějou. Ale když někdo někoho na pyramidě zabije nebo vyleze drak, tak je to normální. Čím je opera stylizovanější, tím je uvěřitelnější. Opera by měla mít jednoduchý příběh, jaký byl v antice a jaký mají třeba akční filmy. Kladný hrdina, zlý, tyhle jednoduché věci fungují dokonale.

HN: A vy jste takový příběh našel ve Starém zákoně, v knize Ezechiel. Ale jakou cestou jste šel formálně?

Zdůrazňuji opernost. Návrat k uzavřeným číslům i k takovým věcem, jako je koloratura. Jakoby zpátky ke klasicistickým postupům, k baroku. Rozpojení informace a provedení. Taky mám rád ten druh infantilního humoru, kdy si lidi řeknou: Je to vůbec možný? Když se v "Suchých kostech" objeví ta pokušení, zvířátka jako stylizace hamižnosti nebo dravosti, sbor se otáčí ve svém pocitu, zahání je a zpívá: Fuj, fuj, jedeš nebo huš, huš, kšá. A na to jsem udělal tu nejklasičtější fugu, jaké bývají v oratoriích na Amen nebo Alelujá. To je ten můj divnej, zvrhlej humor.

HN: Mohlo by se zdát, že svými díly naznačujete, že lidstvo má slušný potenciál k sebezničení?

Když uvážíme, že se vyvíjelo tolik milionů let a pak slyšíme promluvit nějakého chlápka v hospodě na venkově nebo nějakého politika, tak člověk jako takový zase nějaký zázrak není. Einsteini jsou spíš anomálie.

"I Mickey Mouse na mém obraze je vlastně o velmi vážném tématu, o vybydlení, vyprázdnění pojmů: humanita, tolerance, demokracie... Dneska je používá kdejakej masovej vrah."

Zpět k výpisu

 
Ars Brunensis Chorus © 2007-2017