Ars Brunensis Chorus, Brno.Czech Republic

 
česky english deutsch
Ars Brunensis Chorus

Ars Brunensis vzýval Boha i přírodu

Harmonie, 24.04.2011

Perfektní výkon sboru, sólistů i instrumentalistů v kombinaci s dramaturgií, která považuje provozování současné hudby za samozřejmost. To byly hlavní atributy strhujícího koncertu sboru Ars Brunensis, Středoevropského souboru bicích nástrojů Dama Dama a dalších hostů.Úvodní Liturgické písně Zdeňka Lukáše pro sbor a baryton předvedly vlastně všechno, co zdobilo výkon sboru po celý koncert. Přesná intonace i rytmus, krásná výslovnost, kompaktní zvuk i čitelnost jednotlivých hlasů. Za skladbu a capella ani za akustiku Mozartova sálu se nelze schovávat, ale Ars Brunensis to ani v nejmenším nepotřeboval. Jemné závěrečné pianissimo s perfektně sezpívanými a jemně znějícími sykavkami podtrhlo meditativní charakter třídílného cyklu. Nomen omen Aloise Piňose na text vytvořený z kombinací deseti hlásek mělo kontrastní náladu duchovního vytržení, které se obrací k prapodstatě vnímání a komunikace. Nesmyslné skupiny hlásek v kombinaci se speciálními bicími nástroji vytvářely univerzální zvukové sdělení. Dan Dlouhý působil více jako zprostředkovatel šamanského rituálu než interpret klasické skladby. Lukášova Modlitba byla jako vydechnutí a uklidnění po náročném výkonu a uzavřela první pomyslnou část koncertu.

Instrumentální intermezzo zahájil Dan Dlouhý interpretací své Sublimace, elektroakustické kompozice pro theremin a magnetofonový pás. Zdobilo ji především jemné zacházení s konkrétními zvuky a virtuózní ovládání thereminu. Attacca navázaly Hyperrytmy v podání Dama Dama, extaticky gradující skladba pro bicí nástroje, která připravila půdu pro dvě závěrečné skladby, v nichž se všechny předchozí přístupy a nálady střetly.

Mládenci v peci ohnivé Vladimíra Franze vznikli původně jako instruktážní skladba pro festival Bohemia Cantat. Sbor si na ní skutečně může vyzkoušet všechny možné techniky od polyfonních nástupů, intonace disonantních intervalů, přes voicebandovou recitaci až po řízenou aleatoriku. V žádném případě se ale nejedná o suchopárnou etudu, skladba je plná vnitřní energie a kombinace příběhu z knihy Daniel s mnohem pozdějším křesťanským textem přináší i silné etické poselství. Zároveň je ale pro interprety i posluchače velmi zábavná, je-li takové slovo ve starozákonním kontextu vhodné. Závěrečné Zaklínání železa Velja Tormise byly jakýmsi pohanským protipólem Mládenců a připomínkou původního chaosu. Text na motivy z Kalevaly je doplněn současnými reáliemi, proklínání železa jako materiálu zbraní a nástroje válek a veškerého zla dostává univerzální rozměr. Estonština navíc velmi krásně a pro nás tajemně zní, vytváří dojem vážného sdělení z hlubin věků.

Jedinou nepříjemností večera bylo chování některých posluchačů, kteří instrumentální pasáže považovali za příležitost ke komentářům všeho druhu. Je určitě dobré vědět, že o thereminu už někdo četl, dojem z prováděné skladby se tím výrazně umocní. Koncert byl ale i tak opravdu strhující svou atmosférou, promyšlenou dramaturgií i perfektním provedením.

Zpět k výpisu

 
Ars Brunensis Chorus © 2007-2017